Malá věc může být často ta největší

Považují sám sebe za systematického člověka. Mám rád ve věcech řád - dobrá, možná někdy až příliš :). Současná doba mě o systémech hodně naučila. Jsou systémy, které naprosto přestaly fungovat, třeba dlouhodobé plánování. Dalo by se říct, že jsem vzdal plánování čehokoli, co se stane za víc jak týden. Věci se mění tak rychle, že prostě není možné pracovat jinak. Jedna věc v průběhu krátké doby může změnit datum třeba i 3x. Pro moji práci, kde je zvykem plánovat věci zpravidla na 3 měsíce dopředu, je to docela zajímavá výzva. Kdyby mi někdo před koronavirem řekl, že budu fungovat tak, že budu mít plán maximálně na týden dopředu, někdy i na mnohem méně, řekl bych mu, že je to blázen a že tak nejde pracovat. Realita však ukazuje, že to jde. Najednou se totiž zabývám jen tím důležitým, ostatní věci se prostě nějak udělají.

Na druhou stranu se ukazují systémy, které mi prakticky zachránily život. Například rutinní věci, které dělám každý den. Třeba to, že otevírám Bibli a modlím se. Že každý den čtu. Že se každý den snažím pohnout s něčím velkým, že i v karanténě vstávám každý den v přibližně stejnou dobu. Tyto maličkosti, které jsem před koronavirem považoval za nutné zlo, se ukázaly jako nenahraditelné. Ve chvíli, kdy je člověk stále doma, plány nejsou, dny se postupně slévají do sebe a je těžké přijít na to, jestli je čtvrtek nebo neděle, mi právě tyto drobnosti pomohly žít dál tak, abych se úplně nezbláznil. To, že jsem si zachoval svoji rutinu, mi pomáhá pohnout s prací, která je přede mnou a zůstat u toho tak nějak normální.

Otřepaný Aristotelův citát říká: „Jsme tím, co opakovaně děláme.“ Nikdy jsem tomu citátu nevěřil víc než v době karantény. To, co mi pomohlo, nebyly velké věci, udatné činy nebo silná slova, byly to malé věci, které se opakují každý den. Opakovaly se před koronavirem a budou se opakovat i po něm. Můj každodenní život dnes vypadá úplně jinak, než vypadal před karanténou, ale díky svým malým drobným rutinám mi připadá, že se vlastně ani zas tak moc nezměnilo. Každý den jenom postupuji o krok dál. Kousek po kousku se prokousávám kupředu. A je to vlastně docela fajn.

Marek J.

Jsem kazatel se smyslem pro humor, optimista věřící v Boha. Miluji svojí manželku, LEGO, technologie, jednoduchost, ragby, chození v čas a spoustu další poetických maličkostí, které vyplňují můj život. Rád přemýšlím a čas od času mi to i jde :).